Víkend je za námi a týden před námi... Někomu víkend dopadl tak jak chtěla a někomu ne... Například mě ne. Táta mi skazil celou sobotu, páč mě nepustil bruslit a přitom to je snad jediná možnost kdy se můžu vidět s ...... Jméno si necháp pro sebe... Je to sice bohužel už jenom kámoš ale vybrala sem si že ho radši budu mít jako kámoše než vůbec ale nezapírám že bych to vrátila... On je v poho a má kouzelnej úsměv... Nedokážu se nesmát když se na něj podívám.. Mohla bych se na něj dívat furt ale to by sem ho zase okoukala... Jenom škoda, že v týdnu nemá čas... Ale vcelku dobrej víkend bylo totiž hezky...

Taky sem se dozvěděla že bych neměla bejt takovej Pesimista a místo toho bejt taková jako ve škole.. Tak že slibuju, i když nevím jeslti to půjde, že se budu snažit bejt zase ta optimistka jako dřív. No ale radši to nebudu moc přehánět.... A valentýn už mě taky tak nesere... Je přece někdo s kym ho budu trávit a to je moje Deniska takoví moje zlatíčko = MTSMR :-* ..... Co může bejt lepší než trávit valentýna s kámoškou... No připouštím, asi je lepší bejt s někym koho mám ráda ale tak když to nejde protože je jenom kámoš tak co...... už se s tim pomalu i smiřuju ale je to těžký...

Taky jsem zjistila jaký to je když není láska opětovaná .... STRAŠNÝ TO JE..... Víš že ste si oba tak blízko ale přitom ste si tak daleko a to je na tom t nejhorší....
Jo a s těma chybama Pájo to asi lepší nebude.... znáš mě ne.... :D :D :D
.




























brečí... Už ani nevidí co je napsáno na konci sms.... Mobil včetně polštáře co drží v ruce sou mokrý... Neví co na to odepsat... Napíše něco aniž by věděla co napsala. Ví že je konec a nemůže přestat brečet.... Druhý den je to ještě horší ten sen co se jí zdál byl příšernej, jenom další v spomínka na něj. Ráno když jde do školy nic neříká. Její kamarádka taky nic nečíká až do chvíle co se ji vytrhla z ruky a málem ji přejel vlak když přecházela koleje. Naštěstí je to takovej raní Hlemýžď. Přejde na druhou stranu a čeká na svou kamarádku. Když přejde za ní tak se ji ptá co to mělo znamenat a co s ni dneska je... vyndá teda mobyl s kapsy a dá ji přečíst tu zatracenpou sms co ji zničila život, kvůli který ji málem nejdřív přejelo auto a pak dobrovolně lezla před vlak. Kamarádka pochopí, nic neříká. Ta holka jde vedle ní a brečí... Nemůže přestat. Přád HO před sebou vidí jak se na ni usmívá, jak ji drží za ruku a nevěří že je to všechno pryč... Proklíná čas, protože ví, že se s ní rozešel jenom kvůli tomu, že není dostatek času a prostě to mezi nima nefunguje jak ji napsal. Ptá se sama sebe proč a říká si, že by to třeba fungovalo kdyby se jenom trochu snažil ale on ne... Hledá odpověď na otázku proč ji vlastně před 4 dněma psal že ji má rád a chce s ní zůstat.... Odpověď nezná... Ve škole je to trochu lepší... jedině tam zapomene na svý problémy a na něj, ale jakmile příjde domů je v tom znovu... Stejný trauma a stejný myšlenky... Za 3 dny se rozhodne jít s kámoškou ven ale to ještě neví, jak toho bude potom litovat. Když se vrací zpátky, vezme to přez sídliště a kolem místa kde bydlí ON, ten co ji tak hrozně chybý... doufá že ho potká a taky že jo. Strašně se ho lekla protože si ho všimla až když stál 3 metry od ní se svým kamarádem. Pozdravili se ... Ahoj... Podívali se na sebe asi dvě vteřiny a v tu ránu věděla že udělala pěknou blbost když tam šla... hned jak se otočila tak měla co dělat aby se uklidnila.. Slzy měla na krajíčku a pár se jich dokonce vyvalilo ven... Snažila se nebrečet ale nešlo to. Doma ho má furt před očima.... Myslí zase jenom na něj a za chvíli sms... zase hned ví od koho to je i když sms dostává od více lidí... otevře zprávu a je to pravda píše ON... Jak se má a jestli si myslí jestli už je to mezi nima lepší.. přesně ví že ne ale nedokáže mu to napsat dokonce se domluví že jdou druhý den spolu bruslit a to asi byla další chyba už to ví předem... Jen ho uviděla jak si nazouvá brusle tak jí bylo jasný že se na něj nedá zapomenout... a ani nechce jenom ho chce spátky... chce být zase s ním... je to přesně měsíc co se viděli naposledy.... Bruslí spolu dlouho a ta holka nemyslí na nic jinýho než na to že chce aby se vrátil... Povídají si, pošťuchují se ale nic s toho nebude.... když se rozloučí tak jde domů tak pomalu že domů příjde docela promoklá na to že venku jenom kape... Není ji zrovna do smíchu... Sundá bundu a de se najíst jí jenom mechanicky chuť nevnímá je jí jedno co jí. V hlavě má jenom jedno a to jenom že udělala pěknou blbost že šla bruslit. Říká si, kdyby neřekla před rokem na valentýna, že bude zase sama, tak by se s ní třeba nerozešel... čas ale nejde vrátit i když si to tolik přeje. Týden se zase neviděli, ale když de jednou ze školi přímo do knihovny tak ho potká. Chvíli si povídají a najednou z něj vypadne že by chtěl vrátit čas a kdyby měl něco změnit tak to bude ta sms co jí poslal.. ona jenom poslouchá.. nedokáže ze sebe dostat ani slovo. Najednou z něj vypadne pár vět:Byla to chyba že sem tě nechal, bohužel to co sem měl sem poznal až když sem to stratil, já tě mám..... rád a chtěl bych to vrátit. Nevím co mi na to odpovíš ale musel sem ti to říct... Ona pořád mlčí... neví co by mu řakla... uděla krok do předu a potichu řekne... ,, Já to chci taky vrátit, mohli by sme začít znova a to co sme skazili vymazat? Miluju tě..... On se na ni podíva těm svýma nádhernýma očima a je v nich vidět že se mu rozzářili jako dvě hvězdičky. Sou znovu spolu a nic neříkají jenom se na sebe dívají, vědí že te´t si to nenechají skazit žádným časem, i když je to jejich největší nepřítel.... Dívají se navzájem do očí a neříkají níc. Je oboum jasné co příjde.................