close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Umírat touhou... Žít láskou... Chtít tak akorát... řešit jen to co jde ovlivnit...
Neopustit, nezradit, nepodvést, nerozplakat, neublížit..
Milovat, toužit, usmívat, těšit se, radovat, snít, představovat..
Nic neříkat... ČINIT...

***

I'm feel miserable !!!

4. dubna 2008 v 15:41 | Ditulka |  Má vyplavená mysl...
No fakt že jo.. Je mi nějak divně. Třeští mě hlava a sem strááášně ospalá.. Nejradši bych prospala tak tejden. Nemyslím, že na mě něco leze ale sem psychicky úplně vydeptaná. Sem totálně rozhozená. Hlavně kvůli bráchoj. Furt otravuje šťourá se v něčem furt se na něco ptá dělá mi naschválí a mě už to fakt leze na mozek. Jo kdyby takhle otravoval jenom brácha, ale táta se přidává k němu to je to nejhorší. A když jim řeknu ať mě nechaj že mi to vadí tak mi na to táta odpoví že nemám bejt citlivka. Jenom že komu by se líbilo kdyby mu každou chvíli někdo strkal
špendlíky do postele, stříkal po něm vodou furt ho něčím lekal, lechtal ho nebo šťouchal do břicha a do boků. Má to doma každej den a do toho bráchoví věčný provokatyvní keci a jeho lenost. Když on něco neudělá schytám to já. Já nejsem takovej tvrďoch co vydrží všechno jek si většina lidí myslí ale spíš úplně obráceně. CHovám se jak že mi nic nevadí že mi to je jedno ale přitom je to u některejch věcí úplně naopak. Když mi někdo zakáže to co mám ráda nebo mi udělá něco co není zrovna normální jako to spíš ubližuje, já to prostě nesnesu. Nedokážu to říct, místo toho, i když se to nezdá, večír brečím potichu do polštáře. Třeba táta, opět mi zakázal icq no ale to by ještě nebylo tak strašný jako když mi převčírem řek, že pokud bude rozlučka mimo Jarák tak na ni jednoduše nepůjdu a už vůbec tam nebudu spát. Nikdy sem nesměla u nikoho spát. Nechtěla sem sama chodit na nějaký akce kde sou cizí lidi ale když chci jít někam kde všechny lidi znám a to dcela dobře a ještě když se mám tem den s někteejma vidět naposledy nejmíń na několik let jako je třeba rozlučka se třídou tak mi to taky nedovolí. Sem jediná komu toho tolik zakazujou a dost mě to štve. Táta je sice skvělej a mám ho mrtě ráda ale někdy to docela přehání no a v poslední době to s tim zakazováním přehání až moc. Za 3 měsíce mi má bejt patnáct a mám tolik zákazů jako bymi bylo deset. Vadí mi to a to docela dost. Nebo dneska máma. Jenom proto že sem ji řekla aby dala ségře napít místo čaje šťávi tak na mě vyjela a ještě dodala že si radši měla vzít odpolední směnu aby nemusela poslouchat keci takovejch faganů.. Většina rodičů sví děti pochválí nebo jim aspoň řekne že sou dobrý když jsou přijatý na střední školu ale toho já sem se nedočkala řekla mi to jenom babička a táta jenom no vidíš to. Hodně to bolí když to co by měli dělat rodiče nahrazujou prarodiče.. Je toho na mě moc a nikdo z rodičů mi v tom nepomáhá. Někdy mi příjde že sem jim úplně ukradená. Málo kdy když sem v pokojíčku a třeba si čtu což teť dělám hodně často za mnou příjdou a zeptaj se co dělám. A když už náhodou jo tak po pár minutách zase odejdou a ani se nezeptaj jak bylo ve škole, jestli nepotřebuju s něčím pomoct.... Hodně mě to bolí a mrzí mě to... Já sama jim to neřeknu tohle neříkám ani nikomu jinýmu protože sem se hrozně uzavřela do sebe. Jediný co dělám je že to sem maximálně napíšu a pak už je mi jedno kdo si to přečte ale říct to normálně nikomu nedokážu.................................................................................................
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lvik009-tvoje SBx) Lvik009-tvoje SBx) | Web | 4. dubna 2008 v 18:02 | Reagovat

Začalo hlasování o nej blog, tak si scháněj hlásky x)

2 Shimka Shimka | Web | 5. dubna 2008 v 17:21 | Reagovat

Já to znám, mě vždycky strašně mrzelo, že mě rodiče za nic nepochválí, měla jsem 3 dvojky na výzu a nedočkala jsem se ani toho no vidíš to..  Táta vzal výzo do ruky a řekl jakto že nemáš jedničku z angličtiny? Když mu povím že máme Milanova-nezajímá ho to, řekne, že MUSÍM být lepší než je on..  Že se rodiče doma bijou, máma byla na pohotovosti apod taky nikdo neví a já dělám, že nic.. Všichni si myslím, že mi nic nevadí, ale když jsme minule ve škole pletli a holky dělaly jako mě tak mi slzy tekly a jakou mi to dalo práci je schovat.. To je jedno, jsem se rozepsala, jen ti chci říct, že vím jaký to je.. :) Nejsi jediná-bohužel..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama