
NEchápu proč je to teď takoví jiný... Nevím na čem teď sem. Jestli mě má vůbec ještě rád. V poslední době to tak nevipadá. Neozve se jak je týden dlouhej, když mě příjde nějaká ta sms tak to je jak smska pro jeho kamaráda. Strašně moc mi chyběj ty slova moc tě miluju broučínku můj, strašně mi chybíš, mám tě čím dál víc rád, ty jeho smsky s pozdravem ahoj broučku a nakonci posílám pusu a dobrou noc... Proč je teď všechno jinak. Může za to snad to, že sme se tak dlouho neviděli.. nebo snad zato můžu já a něco dělám špatně.. ani bych se nedivila, já všechno dělám špatně.... Snad mám jenom smůlu.. Nebejt těch blbejch chyb mohlo bejt všechno jako dřív... proč jsou začátky tak krásný a konce tolik bolí... Já se pořád bojím.. Když jsem s ním tak se bojím že mě opustí, když se loučíme tak že už ho neuvidím, když ho nevidím tak se bojím toho že skončí všechno co bylo nazačátku tak hezký... TEď se mu bojím jenom napsat že ho miluju, protože když sem to napsala naposled jeho odpověď byla jen jj .a ještě něco zatím.. reakce na větu že mi chybí taky není žádná tak co dělám špatně... v poslední době se mi chce zase jenom brečet... nechce se mi nic dělat a nejradši bych usnula a už se nikdy neprobudila..... zeptala bych se ho na to jak sem na tom u něj já, kdybych se nebála odpovědi... já nevím nebo víš nejlepší by bylo se rozejít........ Teď sem stratila přítele a to asi nadobro a nechci přijít ještě o lásku...