
Dneska se mi podezřele dobře vstávalo na to že sem spala jenom 5 hodin. Zhruba tak do osmi do rána bylo všechno vpohodě, ale pak mě popadla šílená únava a drží se mě ještě teť. Bolý mě celý tělo. Do toho všeho se my zas nějak zamotaly myšlenky. Já už ani nevím co si mám myslet ani jestli je dobrý těm slovům věřit. Těch svejch nápadů sem se vzdala ale místo nich přicházej slova který se navzájem křížej zčínám přemýšled nad možností jestli ty slova miluju tě jsou jen tak nebo doopravdy.Jestli je to jen kulisa k tomu aby dostal to co chce většina kluků nebo mu na mě opravdu záleží. Nevím který sou pravdivý který ne a tak je mi jasný že nedokážu ani věřit. A pak je tu někdo kdo my v mím vstahnu s Lalou dost vadí. Ne pro to že je to jeho kámoš, ale proto že ví kompletně všechno od začátku až po tu část v budoucnosti o který já nemám ani páru. Ještě že nevím co mu ten trouba všechno říká,to už by asi hned tak nerozchodil moji reakci ale ta část my stačí k tomu abych si to domyslela. Už si připadám že nechodím jen s jedním ale rovnou se dvěma a ne málo mě to štve. S jedním chodím praktycky a s tím druhým přez Lálu teoreticky... úplně mi to žere nervy. Proč si to nenechá pro sebe. Všechno co řeknu já laloj ví i středík. No nevím co na to říct ale vím jedno... jestli to nepřestane, tak mi dojde trpělivost, a já vybuchnu neskončí to malou hádkou ale něčím horším... netroufám si myslet na to čím. Jen sem toho názoru že co je ve vstahu tam má taky zůstat a ne líst to i ven k neoprávněným osobám. Prostě mu nedokážu věřit přez to že sem se o to snažila.
PS: Už se těším na zítřek. Sice nevím kde vezmu boty na stěnu protože ty co potřebuju mám ve škole ale to nějak vyřeším. A budu se snažit splnit si ještě jeden plán na tyhle prázky a to je cesta do aquaparku v HK s Káťou a Aňou....
Ditulko, jestli mu jde jen o