Za každým koncem následuje začátek něčeho nového.
Já končím s tímhle blogem. Mám ho přeas dva roky a ne zrovna ráda se s ním loučím. Nebudu ho mazat ze serveru. Možná mě jednou napadne se sem znova vrátit a znovu sem

něco napsat. Mám několik důvodů proč sem přestat psát. První důvod, ne moc závažný je ten, že už nemám tolik času na jeho obnovování. A pak jsou tu dva závažnější důvody. Za prvé: Díky tomuhle blogu a mým článkům, moje kamarádka měla doma peklo. Kvůli jednomu blbímu článku, jedný zvědaví matce, který si neuvědomuje, že její dcera je už dost stará na to aby postupně začala žít svůj život bez toho aby ji v něm někdo něco zakazovat. Prostě není to fér. A za druhé: o tomhle blogu ví moc lidí který znám…. Nikdy mi nevadilo, že si to někdy někdo čte až do doby než se na to dostalo pár neoprávněných očí. Je mi jedno co si o mě ty osoby myslí ale nebaví mě koukat se do jejích očí a vidět v nich jen výsměch. Už nechci slyšet další keci o tom jak jsem blbá , jaká jsem kráva a že jsem divná ( jsem sice divná a nevadí mi když mi to někdo říká, sama to o sobě říkám, ale speciálně u těchto osob mi to vadí, protože oni mají co kecat).
A pak je tu poslední důvod. Důvod všeho. Tenhle blog je připomínka mích depresí. Jsou tu sice zaznamenaný i hezký věci, ale většinu článků doprovází jen bolest, stres a zklamání. Z toho období mi zbylo hodně jizev který už nikdy nezmizí ale začala jsem nový život. Už nechci žít tak jak jsem žila… už nechci další zklamání, další dávku deprese, který se mi chce stále vracet ale bráním se co to jde. Teď začínám od začátku s někým koho miluju a jsem si
jistá tak jak jsem si nikdy nebyla, že on miluje mě. Až teď jsem potkala člověka který mi do očí řekne muluju tě a nelže…. Na nic nespěchá jako někteří z mích předešlých…. Ví, že máme spoustu času za kterej toho můžeme společně hodně stihnout… Dokonce i můj táta si ho oblíbila a to je co říct.
jistá tak jak jsem si nikdy nebyla, že on miluje mě. Až teď jsem potkala člověka který mi do očí řekne muluju tě a nelže…. Na nic nespěchá jako někteří z mích předešlých…. Ví, že máme spoustu času za kterej toho můžeme společně hodně stihnout… Dokonce i můj táta si ho oblíbila a to je co říct.
Poznala jsem nový lidi kterým můžu říkat Přátelé s velkým P. Lidi co mě nepodrazí. Kačenku - mojí Lásku bez který nevím co bych dělala… ( už se těším na naši vilu ve Španělsku :-D ) i když si někdy lezem na nervy tak tě mám tak strašně moc ráda že to snad víc nejde - asi tě miluju :-D ale to ty víš viď :-D jsme přece BI :-D ) Pak tu zůstává moje maminka - Kačka s Tatínkem Víťou. Sice je moc nevídám, ale přesto vím že tu jsou a když budu potřebovat tak pomůžou ( KAČÍÍÍ PROSÍM UŽ NA MĚ NIKDY NEŽÁRLI…. TY VÍŠ ŽE TI VÍŤU VZÍT NECHCI ŽE MÁM SVÝHO TOMA A ŽE VÍŤA JE A BUDE PRO MĚ NEJLEPŠÍ KÁMOŠ… TO ŽE MĚ PÁRKRÁT OBEJMUL PŘECE NIC NEZNAMENÁ, PROSTĚ NENÍ NAD OBEJMUTÍ OD KÁMOŠE TAK ŽE ŽÁDNÝ ŽÁRLENÍ A PROSÍM NEZAKAZUJ MU MI ODEPISOVAT, S TĚMA SMSKAMA JSEM SE MOC NETREFILA, BYLO MI HROZNĚ, TEN DEN JSEM PODĚLALA CO MOHLA A JEN SEM TO MUSELA NĚKOMU ŘÍCT… A PŘI TÝ PÍSNIČCE CO JSEM POSLOUCHALA JSEM SI VZPOMĚLA NA VÁS DVA A NA TO JAK JSEM SE S VÍŤOU POZNALA… MÁM VÁS OBA STRAŠNĚ RÁDA !!!!!!!! A NEŽÁRLI NA MĚ PROSÍM !!!!!!!!!!!! ) Pak tu ještě zůstávají holky Adélka a Anetky… prostě jsou bezvadný…

STRAŠNĚ MOC SE OMLOUVÁM VŠEM CO JSEM KDY UBLÍŽILA A DĚKUJU VŠEM CO MI ODPUSTILI, POMOHLI MI DOSTAT SE Z TOHO SRABU KDE JSEM BYLA A ZŮSTALI MÝMI PŘÁTELI… PRO TY KDO NEUNESLI MOJÍ MALIČKOST MÁM JEN JEDNU VĚTU… " ASI SI TO ZASLOUŽÍM I KDYŽ V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH BYCH MĚLA SPÍŠ ODPOUŠTĚT JÁ."
Tak já se loučím s tímhle blogem. Já se nehodlám kvůli nikomu a nikdy měnit. Je to moje věc jak já žiju a ostatní se s tím buď smíří nebo mají smůlu. Je pár věcí v mím chování který musím změnit nebo aspoň zmírnit, ale rozhodně se nehodlám předělat od základu.