
To je strašný... Na těle mám samí dráty, nějaký čudlíky a k tomu krabičku... přístroj dražší než osobní auto... bezvadný... Hlavně že mám na sobě tolik drátků, ale aby mi nějakej dali do mozku pro lepší myšlení to už ne. Zítra píšem písemku z chemie.... ano z toho příšernýho předmětu a co je horší že to není teorie ale příklady... :'( a já nesmím dostat hůř jak za 3.... to nemám šanci dát.... vždyť to nikdy nedokážu pochopit... ani když se budu snažit což se snažím něco málo přez hodinu.... aaaaa :'( :'( radši mě zastřelte než další zaracha a zákaz tanečních :'( aaaaaaaa tohle nepřežiju... vždyť si to nijak opravit nemůžu leda tak v lednu a zaracha do ledna nechci :'( ach joooo proč zrovna já musím mít takovou smůli... kde na to vůbec táta přišel... takovej pitomej trest jen za to že mě prostě něco nejde a ani nepůjde... ať se budu snažit jak chci prostě chemii do mě nikdo nenatluče podobně jako fyziku :'( všechno jen ne tyhle dva předměty :-(.... AAAAAaa život je tak nespravedlivej... VždyŤ já se snažím :-( Ale jak mám mít lepší známky když se tak dlouho budu stresovat tím " co bude když to prostě nenapíšu" :-( Když už předem vím co mě čeká tak jak se nemám bát chodit domů... Čas nemám volnej skoro žádnej... buť se učím nebo dělám na baráku... tak sakra proč toho po mě chce tolik... Já chci taky volno... chci svůj klid :-( :'( aspoň jeden den v týdnu :-( toho se stejně nikdy nedočkám... :-( :'(

