close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Umírat touhou... Žít láskou... Chtít tak akorát... řešit jen to co jde ovlivnit...
Neopustit, nezradit, nepodvést, nerozplakat, neublížit..
Milovat, toužit, usmívat, těšit se, radovat, snít, představovat..
Nic neříkat... ČINIT...

***

Říjen 2009

Všechno bude zase dobrý........ doufám :-(

22. října 2009 v 19:25 | By D€D€ |  Má vyplavená mysl...
Sedí v koutě a brečí.... už dál nedoufá v to, že už se dostane do tanečních. Oči má rudé a už se nedokáže ani postavit na nohy. V hlavě jí probíhají myšlenky... proč tady vlastně je když ji prostě nedokáže mít takovou jaká je? Když ji stále předhazuje to jak všechno dělá špatně?... Všechny ty zákazy.... tresty za slzy který sám způsobyl.... je jí všechno strašně líto... Říká si " Radši ať mě mlátí, protože nic nebolí víc než to jak se ke mě chová... '' Slzy stále stékají po tváři... chce se jí křičet... otevřit okno prvního patra a vyskočit z něho na elektrické vedení... Prostě už nemůže dál...



Už mi nezbývá nic víc než doufat, že se všechno znovu zlepší... Snad s novým rokem nastane rok lepší než tenhle.... Už nemůžu dál snášet tohle chování... tohle už vážně není fér... nemoct nic... Kdybych trpěla jen já sama nebylo by to tak strašný jako že díky mě trpí i někdo jinej.... Tomáš.... Je mi líto každý jeho slzy.... Nechci aby kvůli mě brečel ale neudělám s tím nic... On si prožil svoje a když vidí co prožívám já.... no prostě je to strašný. Už nechci tresty za každou maličkost... Za to že chci jen doříct větu, kterou mi řekla sestra... Nechci tresty za to že brečím... za to se přece nemůžou dávat tresty.. já to neovlivním... nechci brečet... kdyby to šlo nebrečela bych... jen že to se prostě už nedá zastavit.... Myslím že se všechno zlepší, že si na mě jen vybíjí stres.... Chápu změnu jeho chování... i když si myslí že se nezměnil... vnímají to všichni kolem.... Nevím jestli si uvědomu je co dělá... ale mě osobně je to dost líto... Já se snažím se mu přiblížit, mluvit s ním.. jen že vždycky příjde den kdy na mě znovu začne řvát a všechno je zbytečný..... Prostě jen doufám že se zas všechno zlepší....

AaAaAaAaaaaaa už mu zas přeskočilo!!!.....

19. října 2009 v 17:59 | By D€D€ |  Má vyplavená mysl...
AAaaaa... Táta se zas vrátil z práce naštvanej a vybíjí si to doma.... Vůbec se mi to nelíbí páč si tak
vždycky něco najde i na mě, tak doufám, že dnes nic nenajde když se tu snažím učit.... Neříkám že se mi to daří, páč si tim vůbec nejsem jistá ale pokouším se no... teť je to chemie zachvíli to bude regionálka Ameriky :-/ strašně zajímavé :-D...... Já se tak strašně těším až mi příjdou peníze z pojistky... nutně si potřebuju koupit foťák, a mrtě dalších věcí... asi bych už měla shánět dárky k vánocům, páč to jinak skončí, jako vždy, na poslední chvíli. A myslím že mi s těch peněz beztak moc nezbyde.... :'( ach jooo já toho potřebuju strašně moc... a nemůžu nic vynechat.. kdyby to byli blbosti tak je vyškrtám ale tohle jsou celkem důležitý věci... :-/ a ještě musím šetřit na další exkurze :-( typuju že do školy narvu minimálně ještě litra a moc mi toho nezbyde.... Vánoce.... ach jooo to je hotový vysavač peněz... 5OO na dárek rodičům... mimochodem společnej.. sem vymyslela takovou třešničku.... další 5OO a víc pro zbytek rodiny + něco pro mích pár milovaných přátel a miláčka..... hmmm už teť mám drama co jim koupit.... Krom rodičů a Kačenky vůbec nevím co mám kupovat.... :-/ A což teprve mímu jedinečnýmu :-D to tuplem nevymyslím, páč s ním je to těžký :-/

A už se celkem stmívá... s každým večerem když padá tma je mi nějak smutno... nevím proč ale prostě má na mě noc smutný učinky.... Dokonce jsem začala spát se slonem ( můj velikej plyšák )... bez něj se převaluju z jedný strany na druhou a nemůžu spát dokud ho nechytím a nepřitulím se k němu.... 'I když mě neochrání připadám si s ním alespoň trochu v bezpečí....

Je mi smutno :'(

18. října 2009 v 19:51 | By D€D€ |  Má vyplavená mysl...
Neděle.... Bruslení dopadlo a nebylo ani tak špatný, jen že mě je strašlivě smutno.... A ještě hůř mi je protože vím, že mí druhý polovičce není dobře a já nemůžu nic udělat :'(.... Chybí mi....
Zas jeden jetej víkend zamnou... jak já nesnáším dny od pátku do neděle :-( Ze všeho nejvíc si přeju aby to všechno už zkončilo, jen že co sem se dozvěděla je, že další prázky mám v háji... prázky který už tak pro mě budou moc krátký a to loučení co nastene potom... Další skaženej rok touhle stavbou a nakonec mi ještě odejde na vejšku :'( Vůbec si to nedovedu představit... Už teď je díky tátoj problém abych ho viděla alespoň párkrát za tejden na dýl jak deset minut.... Nebýt toho že chodíme na stejnou školu, tak se vůbec nevídáme... A což teprv potom? On tam já tady příjede na víkend a já jak naschvál s ním nebudu moct ven.... :'( .... to nepřežiju... Ach joooo aspoň kdyby se tátův přístup ke mě změnil a začal mě někam pouštět... ale takhle :-( Teť mě čeká další novej prázdnej týden... Snažím se v každým týdnu najít něco, co by mě mohlo aspoň chvíli změnit moji nedobrou náladu na nějaký šťasný chvíle... Vůbec si nevzpomínám kdy naposledy jsem byla opravdu šťastná.. chvíli kdy jsem se nemusela ničeho bát, chvíli kdy mi nic nechybělo.... prostě chvíli bez toho aby někde v pozadí nebylo nic co by to vše narušovalo.... Ani
s Ním nedokážu být opravdu šťastná protože se pořád bojím že se něco jako vždy stane a zas ho pak dlouho neuvidím.... :-( Ať se snažím jakkoli najít něco co by zahnalo ten smutnej pocit nedaří se.... vždycky zmizí jen na pár minut a v zápětí se vrátí a ještě jednou tak silnej.... Je to strašněj pocit.... :-( :-(Všechno na mě padá.... zas se mi všechno hroutí a už vážně nevím co dál.... říká se '' život se má prožít ne přežít '' ale já ho zatím jen přežívám... Dělám jen to co musím... to co mi řeknou ale nikdy nemůžu dělat to co bych chtěla :'( a když už jednou jo tak je to výjmečně a ještě jen na strašně krátkou dobu :-(.... Strašně moc mi chybí konec loňskýho a začátek letošního roku kdy jsem mohla aspoň dvakrát do měsíce v pátek ven jít na kulečník, nebo si ven sednout s Víťou.... Aspoň že mi zbyli ty vspomínky na chvíle strávený u koule nebo na kulečníku... S Víťou když sem mu upíjela pivo, nebo si nás už tak dobře pamatovali že věděli co si dáme k pití.... ach jo... proč se všechno mění...

Pracovní sobota.. hmm snad volná neděle...

17. října 2009 v 23:26 | By D€D€ |  Má vyplavená mysl...
Ach joo.. tak dnešek byl zas jako obvykle den pracovní... Dozdívali jsme mezeru nad oknem a perlinkovali. Na zítřek už nám zbylo jen pověsit zíclony v ložnici a natáhnout kabeli k topení..
Snad se teda odpoledne dostanu na zimák, docela bych si šla zabruslit ale ne sama, což znamená že se mi tam nechce bez mého miláčka... :-( jen že mám takový tušení že tam nepůjde :'( ach joo.... Od začátku tohodle týdne se mě drží smůla tak pochybuju, že se mě pustí i zítra a nakonec skejsnu na brusláku se sestrou sama a při mí smůle tam ještě potkám někoho koho pravdu vidět nechci a už vůbec ne když tam budu sama.... :'(
já nevím co víc psát... Je toho tolik co mě žere ale nevím jak to vypsat. Nechce se mi už pokračovat v týhle stavbě... začíná mě to pěkně ničit a nejvíc právě pro to, že díky ní se táta strašně změnil a v poslední době je to k nevydržení... Dostávám nadpřiměřený tresty za uplně stupidní důvody. Příjde mi jako když už jen hledá záminku jak mi něco zakázat... :'(
Strašně moc bych teť chtěla být někde jinde s někým jiným... a ještě když je v nějakým divným stavu.. tuším jakým ale nevím jistě... Jen určitě vím že mu není nejlíp.... Snad najde brusle :(