Neděle.... Bruslení dopadlo a nebylo ani tak špatný, jen že mě je strašlivě smutno.... A ještě hůř mi je protože vím, že mí druhý polovičce není dobře a já nemůžu nic udělat :'(.... Chybí mi....

Zas jeden jetej víkend zamnou... jak já nesnáším dny od pátku do neděle :-( Ze všeho nejvíc si přeju aby to všechno už zkončilo, jen že co sem se dozvěděla je, že další prázky mám v háji... prázky který už tak pro mě budou moc krátký a to loučení co nastene potom... Další skaženej rok touhle stavbou a nakonec mi ještě odejde na vejšku :'( Vůbec si to nedovedu představit... Už teď je díky tátoj problém abych ho viděla alespoň párkrát za tejden na dýl jak deset minut.... Nebýt toho že chodíme na stejnou školu, tak se vůbec nevídáme... A což teprv potom? On tam já tady příjede na víkend a já jak naschvál s ním nebudu moct ven.... :'( .... to nepřežiju... Ach joooo aspoň kdyby se tátův přístup ke mě změnil a začal mě někam pouštět... ale takhle :-( Teť mě čeká další novej prázdnej týden... Snažím se v každým týdnu najít něco, co by mě mohlo aspoň chvíli změnit moji nedobrou náladu na nějaký šťasný chvíle... Vůbec si nevzpomínám kdy naposledy jsem byla opravdu šťastná.. chvíli kdy jsem se nemusela ničeho bát, chvíli kdy mi nic nechybělo.... prostě chvíli bez toho aby někde v pozadí nebylo nic co by to vše narušovalo.... Ani
s Ním nedokážu být opravdu šťastná protože se pořád bojím že se něco jako vždy stane a zas ho pak dlouho neuvidím.... :-( Ať se snažím jakkoli najít něco co by zahnalo ten smutnej pocit nedaří se.... vždycky zmizí jen na pár minut a v zápětí se vrátí a ještě jednou tak silnej.... Je to strašněj pocit.... :-( :-(Všechno na mě padá.... zas se mi všechno hroutí a už vážně nevím co dál.... říká se '' život se má prožít ne přežít '' ale já ho zatím jen přežívám... Dělám jen to co musím... to co mi řeknou ale nikdy nemůžu dělat to co bych chtěla :'( a když už jednou jo tak je to výjmečně a ještě jen na strašně krátkou dobu :-(.... Strašně moc mi chybí konec loňskýho a začátek letošního roku kdy jsem mohla aspoň dvakrát do měsíce v pátek ven jít na kulečník, nebo si ven sednout s Víťou.... Aspoň že mi zbyli ty vspomínky na chvíle strávený u koule nebo na kulečníku... S Víťou když sem mu upíjela pivo, nebo si nás už tak dobře pamatovali že věděli co si dáme k pití.... ach jo... proč se všechno mění...
neboj ditrdlo uvydiš že se to snat zlepši s mamkou se domluvime pudem ti na tanečny se podivat snad nebo se někdy stavime i kdyby jen na chvylku ty ji strašlivě moc pomahaš a mě si pomahala dřiv si pronas super kamoška a mužeš zanama kdykoliv přijit za obouma