Ach joo.. tak dnešek byl zas jako obvykle den pracovní... Dozdívali jsme mezeru nad oknem a perlinkovali. Na zítřek už nám zbylo jen pověsit zíclony v ložnici a natáhnout kabeli k topení..

Snad se teda odpoledne dostanu na zimák, docela bych si šla zabruslit ale ne sama, což znamená že se mi tam nechce bez mého miláčka... :-( jen že mám takový tušení že tam nepůjde :'( ach joo.... Od začátku tohodle týdne se mě drží smůla tak pochybuju, že se mě pustí i zítra a nakonec skejsnu na brusláku se sestrou sama a při mí smůle tam ještě potkám někoho koho pravdu vidět nechci a už vůbec ne když tam budu sama.... :'(
já nevím co víc psát... Je toho tolik co mě žere ale nevím jak to vypsat. Nechce se mi už pokračovat v týhle stavbě... začíná mě to pěkně ničit a nejvíc právě pro to, že díky ní se táta strašně změnil a v poslední době je to k nevydržení... Dostávám nadpřiměřený tresty za uplně stupidní důvody. Příjde mi jako když už jen hledá záminku jak mi něco zakázat... :'(
Strašně moc bych teť chtěla být někde jinde s někým jiným... a ještě když je v nějakým divným stavu.. tuším jakým ale nevím jistě... Jen určitě vím že mu není nejlíp.... Snad najde brusle :(
no vidiš dito jak to sem de něco přidat a doufam že tenhle tyden budeš mit lepši neš ten co ted konči a snat se někdy i uvydime jo lidi dištak nejsem jeji pravej tata