close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Umírat touhou... Žít láskou... Chtít tak akorát... řešit jen to co jde ovlivnit...
Neopustit, nezradit, nepodvést, nerozplakat, neublížit..
Milovat, toužit, usmívat, těšit se, radovat, snít, představovat..
Nic neříkat... ČINIT...

***

Únor 2010

uplněk, posledního února a ještě k tomu neděle...

28. února 2010 v 20:56 | D... |  Má vyplavená mysl...
Zvláštní den co... Dneska je konec týdne, konec měsíce, je úplněk a jakožto konec měsíce je to i 10 měsíců co jsme spolu. To je docela doba a mě to příjde jako chvilka. Stašně mi to utíká a strašně se bojím že těch pár měsíců do dalšího školního roku uteče ještě rychleji :-( ach jo.. jak já nenávidím čas, nikdy není na mé straně, vždy když to nejméně potřebuji uteče strašně rychle.

A jako náhodou bude příští měsíc uplněk 30. a to bude jedenáct měsíců s miláčkem...

AA me opět vůbec není do smíchu ani do delšího psaní tak že papa...

Zoufání, sklamání, smutek.....

23. února 2010 v 21:38 | D... |  Má vyplavená mysl...


Hrozně moc je mi smutno.... Mrzí mě tolik věcí. Všechno co jsem chtěla ale nemohla zažít. Všechny věci co většina dětí měli. Přátelé v dětství, záliby, místa kam se rádi vraceli... A jediný co jsem měla já bylo nezáživný karate s uchylnym trenerem a už 7 let rybářského kroušku kde se nedalo s nikým bavit ( až na vyjímky ). Chtěla bych alespoň 2 roky nebo rok ve kterým bych mohla dohnat to co už nikdy nedoženu. Na tábor jsem nikdy nemohla... zájmový kroužky byli až v Josefově a to pro mě bylo daleko, protože bych se tam neměla jak dostávat. Ani ve vyších ročnících ZŠ se nebyla skupina lidí z mého bližšího okolí se kterým bych se mohla třeba jednou týdně sejít a jen tak si povídat, něco hrát nebo cokoli. Možná kdyby mě naši poslali do ZUŠKY, nebo do skautů, puštíků nebo čehokoli tomu podobnýmu byla bych šťastnější. Něco bych zažila, zatím co můj život je do teť jen dlouhá rovná čára bez nějakých víjmečných zážitků krom školních výletů. Teť bych chtěla alespoň chodit do pokračovacích tanečních, jen že to mi bylo nedovoleno kvůli známkám z předmětů ve kterých stejně nikdy nebudu lepší... Vždycky když vidím někoho závodně tancovat, nebo zkouknu na netu nějakej tanec jako třeba dnes paso doble, je mi do breku. Strašně moc bych chtěl tancovat i kdyby mě ty blbí záda měli bolet, zničený je nemám a to že mám jednu nohu kradší přece ničemu nevadí... Achjooo já nechci aby můj život byl pořád stejně nudnej, většinou bez usměvu... I když se ve škole a s lidmi co mám ráda směju, a chovám se praštěně, doopravdy taková nejsem. Bez nich nejsem nic než jen černá tichá myška v koutku se slzama v očích a nekonečným trápením svým nepovedeným životem.... Od doby co jsem tenhle blog založila tady není víc veselejch článků než těch smutnejch nebo pesimistickejch nebo těch ve kterých si na něco stěžuju. Vím že na tom nejsem nejhůř na světě, ale v tom světě ve kterým žiju, mezi lidma co maj mraky možností a můžou mnohem víc než já, si tak připadám..... Nesnáším svůj život ale zároveň se ho už nechci vzdát.... Moje naděje se ukrývá v doufání v to, že jednou bude všechno lepší :-(

Boj na život a na smrt...

22. února 2010 v 22:47 | D... |  Tak trochu spisovatelkou

Něco delšího, výplod mé poblázněné fantazie. Rytíř vs démon. Dobrý nebo špatný konec? Zachrání Artos svou vesnici? Přežije tenhle boj?... viz celý článek...

Classical metal - Bethoven, Vivaldi atd...

17. února 2010 v 20:26 | D... |  Melody...
Krása... Vážná hudba v metal podání mě přitahuje víc než klasická klasika :-)



Do háje... zas zapomněla, nesnáším ten den !!!

13. února 2010 v 19:48 | D... |  Má vyplavená mysl...
Jak to popsat.. Cítím se jak mrtvola před smrtí.. Hmm i když mrtvola je asi už po smrti XD. Ze všeho nejradši bych se zbavila všeho co mě bolí, ale to by ze mě nic nezbylo. Dneska mě bolí už i vlasy. No a co zítra.. Mám si sice dělat co chci, ale nemám co.. Můžu ven ale nemám kam... A navíc je ten hnusnej de 14.2. Já nevím proč ale mám k němu silně záporný vztah... Prostě mi nesedí už jen to jméno Valentýn... grrr kdo ho vymyslel... Tak bych se teda jmenovat nechtěla... Hmm a další věc... já na něj úplně zapomněla. Ještě minulý týden jsem na něj zapomenout chtěla no ale pak jsem si to nějak rozmyslela a řekla jsem si že něco vymyslím... No ale ne.. nakonec jsem na něj vážně zapoměla... AAaaaaaa jak já ho nesnáším...

V pondělí do školy.. Tam se mi opravdu nechce... Vypadá to, že příští týden půjde většina mích známek do kytek... chemii nechápu, příklady z fyziky nevypočítám i kdybych vzorečky věděla, zeměpis se nikdy nenaučím, takovejch kravin co se má člověk naučit z regionalky.. Mě nezajímá hospodářství ani kde je jaký město v cizích státech... Stačí že vím sousední státy čr, jaký jsou kontinenty, kde je čína, rusko, kanada, USA, JAR atd... ale hlavní města mi jsou taky celkem šumák... Do mého mozku to prostě všechno nenaleze ať se snažím jakkoli ( no neříkám že se snažím, když stejně vím že to nemá cenu ).... Vůbec se mi nechce začínat další týden.. vůbec..


Cesta

11. února 2010 v 12:14 | D... |  Moudrost sama
'' V životě není důležité jak rychle jdeš, ale kterou cestou se vydáš ''


Love...

11. února 2010 v 12:12 | D... |  Moudrost sama
''Láska je jako sněhová koule... když ji rozpůlíš a pak se ji pokusíš dát znovu dohromady, už nikdy nebude jako dřív.''


Majetek

11. února 2010 v 12:01 | D... |  Láska/Přátelství/Život
"Když se budete dívat na to, co v životě máte, budete mít
vždy více. Budete-li se dívat na to, co nemáte, nikdy nebudete
mít dost." -- Oprah Winfrey

Francois Villon - Balada

10. února 2010 v 17:50 | D... |  Básně od velkých básníků..
Balada

Já u pramene jsem a žízní hynu;
horký jak oheň, zuby drkotám;
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu;
ač blízko krbu, zimnici přec mám;
nahý jak červ, oděn jak prelát sám,
směji se v pláči, doufám v zoufání;
mně lékem je, co jiné poraní;
mně při zábavě oddech není přán;
já sílu mám a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.

Jen to mi nesporné, co plno stínů;
kde světlý den, tam cestu sotva znám;
kde průzračnost, tam výkladem se minu;
svou znalost vděčím náhlým náhodám;
vše vyhrávaje, čím dál smolněj hrám;
dlím "dobrý večer", jitro-li se skví;
když ležím naznak, strach mám z padání,
bohatství čekám, ničí nejsem pán;
mám vše, co chci, - nic, na čem srdce lpí -
srdečně přijat, každým odmítán.

K věcem, jež neznám, horoucně se vinu,
ženu se k cíli, jehož nežádám;
kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu;
kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám;
můj druh je ten, kdo vemluví mně klam
a "labuť černá je jak havran" dí;
v tom spojence zřím, kdo mi ublíží;
mně jedno, jsem-li šalbě ve psí dán;
mám v mysli vše, jen ne to nejbližší,
srdečně přijat, každým odmítán.

Ó kníže, každý, kdo to čte, nechť ví:
nic neznám, ač mám o všem vědomí.
Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.
Co chci? Být z těch zas, plat kdo bráti smí,
srdečně přijat, každým odmítán.

Francois Villon - Balada o drobnostech

10. února 2010 v 17:46 | D... |  Básně od velkých básníků..

Balada o drobnostech

Znám mušku v mléce tonoucí,
znám šat, jak lidi přejinačí,
znám slunný čas i vichřici,
znám jabloň, kde se plody zračí,
znám strom, jejž čerstvá míza smáčí,
znám vše, co stejné, neměnné,
znám cokoli, jen sebe ne.

Znám drahý kabát po límci
znám mnicha, jak se v kápi mračí,
znám pána, jde-li sloužící,
znám mnišku, v závoji když kráčí,
znám podle křiku, kde jsou rváči,
znám labužníky ztřeštěné,
znám sud, neb vína
druh mi značí,
znám cokoli, jen sebe ne.

Znám koně, mezka, oslici,
znám těžký náklad co je tlačí,
znám Blažku, Bělu po líci
znám vrhcáb, pro nějž hoří hráči,
znám lživé sny, co vidí spáči,
znám Čechy bludem zmámené,
znám Řím, jenž mocí na blud stačí,
znám sokoli, jen sebe ne.

Znám vše, ač nic bych neznal radši,
znám chlapy mdlé i ruměné,
znám Smrt, jež všechny pod zem vtlačí,
znám cokoli, jen sebe ne.

Lonely star....

7. února 2010 v 18:37 | D... |  Nemožné


Samotná hvězdička na celém neby co osaměle září do nekonečného ticha noci.. Nic neříká není komu, nic pro ni není důležité, její život pro ni není důležitý, vždyť je tam sama... jen doufá, že už dlouho sama nebude.. Chce cítit přítomnost další hvězdy. I když se jí třeba nebude moci dotknout, chce vědět že tam je, že není sama.... A ona se nakonec objeví... Hvězdička je šťastná, už nezáří sama, už má důvod žít....


Duchem nepřítomna....

6. února 2010 v 23:56 | D... |  Má vyplavená mysl...
... bloudím v temné noci, na neby ani hvězdička. Už zase je ze mě jen půl. Druhá polovina mého já se stále drží ve vesnici vedle města kde žiji. Ani nechci aby odtamtud odcházela, jen bych chtěla alespoň cítit její blízkost... Je mi tak nějak uzko když je mobil vypnutý a ta prokletá kytička je stále růžová :-( pořád mě létá hlavou, co když se něco stalo... Ale proč? Proč se stále o něj tolik bojím. Nakonec opravdu přivolám něco hrzoznýho... Ne nechci na to myslet. Jsem si docela jistá, že mu nic není, ale aspoň kdyby si zapl mobil tak bych si byla jistější :-/ sakra. Ze školy jsem odešla včera po třetí hodině, o to divnější je, že se nezeptal jak mi je?! ach jo.. nesnáším tomuhle podobný spekulace.... Zbláznila bych se kdyby se mu něco stalo.... Grrrr já chci vklidu spát a žádný hororový sny ve kterých se stávaj věci po kterých bych ho už nikdy neviděla... Neeeee!!!!

Miluji tě!!! a nechci tě nikdy stratit :-* !!!!


Bomboniera? Ne!

6. února 2010 v 22:04 | D... |  Moudrost sama
''Život není jako bonboniera, i když nevíš co ochutnáš, tak ne vždy je sladkej."


Prázdniny neprázdniny...

6. února 2010 v 9:42 | D... |  Má vyplavená mysl...
Ráno se probouzím zase s napůl ucpaným nosem. Nemluvě o večerním usínání. Po pár pohybech zjišťuji neblahou zprávu, zas mě bolí záda.. už něco přes týden moje záda protestují vůči jakémukoli pohybu. Pak přišlo další zjištění, které mi otrávilo už teď celý prázdniny co mám od pondělí. No já mám hold štěstí no. Už se těším až konečně doberu ty třítýdenní antibiotika ( uff naštěstí už v pátek) taky mi dost otravují život, proč musejí dělat ty antibiotika tak velký. Taky jsem docela šťastná, že se mi tu objevuje kontrola pravopisu a věřte nebo ne, skoro v každé větě se mi objeví minimálně jedno červeně podtržené slovo :-D
A co teda s prázdninama... Nemá být příliš příznivé počasí, pár dní o prázkách jedu s tátou jako výpomoc a navíc mám strašně moc učení hlavně z chemie, kterou tak nenávidím. To snad niky nebudu moct chápat :-( Takže to zas budou prázdniny.. a navíc, jestli se můj zdravotní stav zas zhorší tak budu v posteli se sešity a podobnými zdroji informací, nevystrčím nos z domu a po prázkách budu pěkně protivná po zjištění že jsem vlastně žádný prázdniny neměla..

Taky nechápu proč se jarním prázdninám říká jarní když je ještě zima a venku tolik sněhu :-(

Soutěž - blog.cz

2. února 2010 v 21:19 | D...
Návrh trička z tricka.blog.cz

Návrh trička z tricka.blog.cz - Přední strana


V jednoduchosti je síla :-) ( teda alespoň podle mě... :-)

( jedno v menším, nejdou mi zmenšovat obrázky nějakým záhadným způsobem :-(

Uklidňující tma...

1. února 2010 v 21:25 | D... |  Má vyplavená mysl...
Mám myšlenku ( viz nadpis ), ale sakra ji neumím popsat :'( grrr... začínám postrádat smysl mého blogu... Nevím co psát, nevím co říct, můj život je celkem nezajímavý, někdy spíš až rozmazaný.... Moje fotky, literární díla ani kresby nejsou tak dobrý aby se na ně dalo koukat nebo je číst... Noo nic....

už několikrát jsem tenhle článek celej smazala... a že v jednu chvíli byl dost dlouhej.... ale prostě o ničem...