Nemůžu ti lhát,
nezkoušej se ptát.
Kde mí sny se toulaj
stokrát řeknu ne,
jako poprvé.
Vždyť odpověť chci sám znát...
Refren z mé oblíbené písničky. Taky bych takové divadlo chtěla. Místo kde bych si scénář a obsazení psala podle svého. Kde by sice nebylo všechno ideální, ale ani by mě to neničilo. Kde by se mi splnili mé sny, touhy, přání... Kde by ode mě na některé otázky nevyžadovali odpověď a třeba si ji jen dokázali přečíst z mích očí. Občas se opravdu obtížné odpovídá.
Když to tak vezmu tak život je vlastně takové divadlo, ale ne všechny sny se vyplní a ne vždy je všechno podle našich představ. V mém případě je v něm hodně věcí uplně jinak než bych chtěla, jenže já si svůj scénář sama přepisovat nemůžu, a námitky na to co se mi nelíbí jsou už také předem zamítnuty.