close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Umírat touhou... Žít láskou... Chtít tak akorát... řešit jen to co jde ovlivnit...
Neopustit, nezradit, nepodvést, nerozplakat, neublížit..
Milovat, toužit, usmívat, těšit se, radovat, snít, představovat..
Nic neříkat... ČINIT...

***

dál dál a pořád jen dál....

14. června 2010 v 20:24 | D... |  Má vyplavená mysl...
Strašně se vzdaluje :-( Nevím proč ale možná ho chápu. Možná že je to tak lepší, ale mě to tak nepříjde. Všecho se mi nějk kazí.. V hlavě totální zmatek ( chtělo by to tam trochu uklidit ) ale já nevím jak ten zmatek vyřešit. Nechat plavat něco na čem mi tolik záleží? to já ale nechci.

Přítel je ten kdo zná melodii tvého srdce, a zahraje ti ji, když ji zapomeneš!!

Zdá se být všechno nějak špatně... ale možná že to opravdu není realita ale pouhý sen. Štípně te mě někdo ať se probudím..... A neprobudím. Vím že to sen není. Ani za pozdrav už nestojím natož za napsáné či cokoli jinýho. Asi sem všechno pokazila.. že já jednou nedržím hubu. Možná by teď bylo všechno jinak. Možná by byla zase ta stejná zábava, zase ten krásnecj smích, zase ten pocit že mi jednou nic nechybí, že mám všechno co bych nejvíc chtěla, že jsem zas víš šťastná.... Místo toho je tu stále ten depresivní pocit. Pocit že je všechno dobře ale já jsem tady to špatný.. že bych tady vůbec neměla bejt. Nikomu bych nelezla do života, nezpůsobovala rány na duši.... prostě bych vůbec neexistovala.

Připadám si jako pouhý stín...jen zhasnout světlo a já zmizím...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama