Pravda pravdoucí... nenávidím 00:00 hodin v sobotu.... nenávidím tenhle čas protože tím končí čas který můžu trávit s T. Pitomé omezení na tenhle hnusnej čas ve který musím stát za dveřmi bytu skoro v pozoru :-( Nejhorší na tom je ta povinost prostě vstát a odejít. Strašně moc se těším na den kdy to nebudu muset udělat... kdy budu moci zůstat. Kdy se budu moci probudit vedle toho pro mě nejkrásnějšího a nejmilovanějšího člověka. Jsem vděčná životu za každou minutu, kterou můžu být s ním. Občas myslím že si ho vůbec nezasloužím. Jsem na něj občas hnusná víc než si zaslouží, a o pár vteřin později toho dost lituji. Dokáže mě pěkně vytočit ale pak se na něj podívám, do těch jeho krásných očí a je mi hned jasný že se na něj prostě nemůžu zlobit... Nechápu to :-D
Ale tak tohle se ani snad nemá chápat, to má být tak jak to je.... Moje jediný přání je ať to tak taky zůstane...
.....
A teď malinko jinam. Na další část mého života. Škola.... už mi leze na mozek to stálý šrocení. Nevím ale víc jsem si to užívala v létě v práci kde mě aspoň platili za to že jsem něco dělala. Teď se mi to všechno nějak kazí... takový hrozný známky... fuj... 5, 5+, 4-, 3/4... kde jsou ty krásný známky který jsem měla na začátku školního roku???? A připadám si jako čím dál tím větší debil... absolutně nepobírám většinu probírané látky ať je to matika, chemie, nebo fyzika... prostě jsem mimo... teď už ani to ZSV mi nejde... veřejné právo je tak nezajímavé, tak nudné.. prostě pro mě out... Tuhle část bych přeskočila... mnohem příjemnější pro mě byla politologie ( teda až do doby než jsme začali ústavu a ústavní zákony ) bože to jsou pitominy :-D :-D
.....
A zas o kousek vedle :-D
Doma práce ubývá ale stále jí je dost. Bohužel pro mě teda. Můj volnočasový prostor je stále minimální... A brigáda? stále v nedohlednu, stále v procesu pátrání... občas peněženky je stále pouze jen o dokladech a papírkách... ale peněžní hodnoty stále nikde :-D :-( :'(